Chudoba škodí zdraví a Co se chystá v oblasti vynálezů
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/blizky-vychod/clanek.phtml?id=521609
Chudoba škodí zdraví, potvrzují vědci
11:49 | 18.2.2008 | Aktualizováno
Josef Tuček
Boston (od zpravodaje Aktuálně.cz) -
Chudoba sice cti netratí, jak praví prastaré přísloví, ale má jiný nedobrý důsledek: Poškozuje lidské zdraví.
Nejde jenom o to, že chudý člověk má horší přístup k lékařské péči. Má obvykle také horší stravu. A to i ve vyspělých zemích.
Ukázala to jedna z konferencí právě probíhajícího výročního zasedání Americké společnosti pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
Rakovina z náhražkového jídla
Že správná strava má být vyvážená, bohatá na živiny a vitamíny, to není žádný nový objev. Nicméně spousta lidí nejen v rozvojových, ale i v bohatých státech takové jídlo nemá v dostatečné míře.
"Různé polotovary, nabídka rychlého občerstvení a další náhražky čerstvého jídla neobsahují dostatek vitamínů a minerálů, které potřebujeme pro zdravý vývoj. Ale co víc: toto jídlo také zvyšuje pravděpodobnost, že člověk onemocní rakovinou, poškozením srdce nebo mozku," konstatoval na konferenci Bruce Ames, profesor Kalifornské univerzity v Berkeley.
Program okamžitého přežití
Jedna z mnoha tiskových konferencí na výročním zasedání AAAS.
větší obrázekAutor: jet
Vysvětlil to tak, že potrava s nedostatkem vitaminů a minerálů přivádí lidské tělo na "program přežití". Ten se soustřeďuje na bezprostřední udržení organismu při životě, avšak už nezvládá "opravit" dlouhodobá nebezpečí, jako jsou poruchy DNA a buněk.
Právě z "náhražkového" jídla, namísto čerstvých potravin s dostatkem zeleniny a ovoce, však obvykle žijí chudí Američané, a také mladiství, důchodci a obézní osoby (některé tyto kategorie se překrývají).
Profesor Ames proto právě těmto skupinám doporučil, aby jedli multivitamínové tablety s obsahem minerálů. "Je to pro ně finančně dostupné. Ještě lepší by ovšem bylo, kdyby svoje stravovací návyky výrazně změnili k lepšímu," dodal.
Děti pod hranicí bídy
Jack Shonkoff z Harvardovy univerzity na konferenci doplnil, že pod hranicí bídy žije ve Spojených státech 4,1 milionu dětí.
Za chudé se v USA oficiálně počítají rodiny, jejichž roční příjem je nižší než 15 577 dolarů v případě tříčlenné domácnosti a méně než 19 350 dolarů u čtyřčlenné rodiny.
"Mnohé z těchto dětí žijí v rodinách, jejichž příjem je ve skutečnosti mnohem nižší než vládou stanovená hranice chudoby. V nich si rodiče ne vždy mohou dovolit zajistit dětem dostatečně kvalitní výživu," povzdechl si profesor Shonkoff.
Situace v Keni se mezitím ještě zkomplikovala: lidé na snímku čekají na pomoc ze Světového jídelního programu ve slumu Kibera.
větší obrázekAutor: Reuters
Maso pro keňské školáky
Výzkumu správné výživy se Americká asociace pro povznesení vědy věnuje na svých konferencích pravidelně. Například před třemi lety pozvala k přednášce Lindsay Allenovou z kalifornského ústavu pro výzkum výživy.
Představila svůj dvouletý pokus uskutečněný v chudých venkovských oblastech Keni. Několika stovkám tamních školních dětí, které běžně mají k obědu kukuřici a fazole, přidali výzkumníci denně 70 gramů masa, nebo odpovídající množství energie v mléku či rostlinném oleji.
Všem dětem s vylepšenou stravou se zvětšily svaly na rukou, jejichž velikost badatelé sledovali. Avšak děti, které dostávaly maso, zlepšily také svou schopnost řešit úkoly z testů inteligence.
Jenom vědci to nezmění
Lindsay Allenová z toho vyvodila, že právě maso obsahuje živiny potřebné pro rozvoj duševních funkcí, jaké by vegetariáni měli dohánět velmi pestrou stravou. A zdůraznila souvislost mezi nedostatečnou výživou chudých lidí a intelektuálními výkony.
Faktem ovšem je, že když svůj výzkum skončila, zúčastněné keňské děti se zase vrátily k jednotvárné kukuřici a fazolím. Vědci totiž dokážou souvislosti chudoby objevit a zmapovat, ale sami je nezmění.
Ze setkání vědců čtěte také:
Pozoruhodné objevy současné vědy
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=523617
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
cituji z: http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=521799
Vědci nastínili, jaké vynálezy čekají v tomto století
07:50 | 20.2.2008 Josef Tuček
Boston/od zpravodaje Aktuálně.cz v USA/ - Počítač schopný přemýšlet lépe než člověk, nevyčerpatelné zdroje energie a také léky vyrobené přesně "na míru" pro jediného konkrétního pacienta, to jsou některé z cílů, kterých by měl v tomto století dosáhnout technický vývoj.
Trochu paradoxní je, že některé úkoly budoucnosti, jako například zmírnění dopadů změn klimatu na lidstvo, vlastně napravují to, co způsobil technický vývoj dosavadní...
Zatraceně důležité, a dosažitelné
"Chtěli jsme sestavit seznam takových cílů pro vynálezce, které nám připadají zatraceně důležité pro zlepšení lidského života, ale které jsou také dosažitelné," řekl předseda americké Národní technické akademie (NAE) Charles Vest.
"A je to také informace pro veřejnost, která velkou část průlomového technického výzkumu platí ze svých daní," dodal.
Haynesovo kongresové středisko v popředí vlevo a hotel Sheraton v pozadí vpravo, to jsou místa, kde probíhaly konference, které byly součástí výročního zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
větší obrázekAutor: jet
Seznam cílů technického výzkumu představili zástupci technické akademie na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Bostonu.
Člověk s počítačem v mozku
"Jsem přesvědčen, že stroje dosáhnou zhruba do roku 2029 takové emoční inteligence, jakou mají lidé. Člověk se začne s umělou inteligencí propojovat. Třeba tím, že si do mozku necháme implantovat malinké počítače, které vylepší naše duševní schopnosti," řekl na zasedání AAAS vynálezce a prognostik Ray Kurzweil.
Kurzweil je jedním ze členů pracovní skupiny, která technické cíle vybírala.
Přenos genů na objednávku
Robert Langer, profesor Massachusettského technologického institutu, zase vyjádřil přesvědčení, že se podaří sestavit polymerní látky, jež dokážou do živých buněk vnášet nové geny. Anebo umlčovat geny nežádoucí, které způsobují třeba choroby.
Zatím vědci používají pro přenos genů upravené viry. Ty jsou totiž od přírody uzpůsobeny k tomu, aby pronikaly do buněk a předávaly jim svůj genetický materiál. Budoucí polymerní látky by to však měly podle Langerovy představy dokázat spolehlivěji a bez případných vedlejších účinků.
Časem by měl každý pacient dostat přesně takový lék, jaký vyhovuje právě jemu. A ne unifikovaný produkt.
větší obrázekZdroj: Aktuálně.cz
Profesor Langer se nyní zabývá výzkumem růstu lidských tkání v laboratoři. Předpokládá, že bude možné takto nechat pro nemocného vyrůst třeba nové srdce.
Čtrnáct vybraných cílů
Seznam výzkumných cílů sestavila osmnáctičlenná pracovní skupina vedená bývalým ministrem obrany Williamem Perrym, dnes profesorem Stanfordovy univerzity.
Jejími členy mimo jiné byli také spoluzakladatel internetového vyhledávače Google Larry Page, genetik a podnikatel Craig Venter či Mario Molina, nositel Nobelovy ceny za objev důvodu ničení ozonové vrstvy.
A které úkoly pro budoucnost vytipovali? Je jich čtrnáct:
1. Zvýšit účinnost a dostupnost využívání sluneční energie.
2. Získat energii z jaderné fúze, tedy z reakce, při níž se v reaktoru jádra vodíku spojují, vytvářejí helium a uvolňují energii.
3. Zachytit a skladovat oxid uhličitý ze spalování fosilních paliv, aby nepřispíval ke globální změně klimatu.
4. Ovládnout koloběh dusíku v přírodě, který lidé narušili zemědělstvím a umělým hnojením a také spalovacími motory, z nichž uvolňované oxidy dusíku škodí lidskému zdraví.
5. Zajistit přístup k nezávadné vodě, který dnes nemá šestina obyvatel světa.
6. Vylepšit výstavbu a údržbu měst tak, aby se v nich lidem dobře žilo a přitom neškodila životnímu prostředí.
7. Vylepšit zdravotní informační systémy tak, aby včas rozpoznaly nastávající epidemii a také umožnily lékařům přístup k takovým datům o pacientovi, které potřebují pro jeho účinné léčení.
8. Vytvářet léky pro jednotlivého pacienta přesně na jeho nemoc, a to s využitím jeho vlastní genetické informace a dat o průběhu nemoci.
9. Lépe pochopit jak funguje mozek, což přispěje jak k léčení některých nemocí, tak i k vylepšení umělé inteligence.
10. Zabránit jadernému teroru, a to technickými opatřeními, které znemožní zločincům, aby využili jaderné technologie.
11. Zabezpečit kybernetický prostor před počítačovými viry a počítačovou zločinností.
12. Vylepšit virtuální realitu, která kromě počítačových her nabízí i zlepšení metod výuky a pro léčení pacientů s mentálními poruchami.
13. Vytvořit učení na míru podle schopností jednotlivého člověka, i za pomoci internetu, aby se lidé mohli lépe vzdělávat s ohledem na vlastní duševní možnosti.
14. Vylepšit metody vědeckého poznání.
ŽIVOT ROSTLIN:
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=621185